|
|
African-American Women Leaders after 1950s
Rybková, Veronika ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
práce Tato bakalářská práce se snaží autenticky popsat situaci afroamerických aktivistek činných ve Spojených státech druhé poloviny dvacátého století. Aby bylo toto období řádně vystiženo, byly vybrány čtyři afroamerické aktivistky jako představitelky dvou různých generací. Ella Baker a Fannie Lou Hamer budou zastupovat starší generaci, neboť jejich kariéry vrcholily v šedesátých letech minulého století. Angela Davis a bell hooks pak reprezentují následující dekády, protože právě v té době jejich aktivismus dozrával. Srovnání těchto dvou generací odhalí mnohé styčné body v postoji, který zmíněné čtyři ženy zaujaly k boji proti bělošské nadvládě. Je podstatné si uvědomit, že onen postoj byl do značné míry ovlivněn zvláštním typem útisku, kterému byly ženy vystaveny jako členky okrajové skupiny, přesněji řečeno afroamerické komunity. Podrobný průzkum jejich dětství a dospívání prokáže, že si ženy už v tomto období uvědomovaly přítomnost rasismu v svých životech. Toto zkoumání rovněž odhalí podobné důvody, které je vedly k rozhodnutí stát se aktivními účastnicemi v boji komunity. Poté, co bude popsáno specifické aktivistické zaměření každé z nich, práce zdůrazní, že aktivistky musely čelit také sexistickému útisku, který je namířen výlučně proti ženám. V důsledku toho bychom útisk afroamerických žen...
|
|
|
Role afroamerických žen v hnutí za občanská práva v první polovině 60. let 20. století v Mississippi: Fannie Lou Hamerová
Navrátilová, Barbora ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce "Role afroamerických žen v hnutí za občanská práva v první polovině 60. let 20. století v Mississippi: Fannie Lou Hamerová" se zabývá postavením afroamerických žen na počátku 60. let, kdy se myšlenky hnutí za občanská práva poprvé dostaly do prostředí afroamerické komunity žijící v izolovaném státě Mississippi. Studie využívá biografickou metodu jako sondu do této uzavřené společnosti, jejíž hlavním objektem je Fannie Lou Hamerová, jedna z místních aktivistek, která navzdory rasistickým útokům, genderové a třídní diskriminaci prokázala svou odvahu a vůdčí schopnosti a stala se mluvčí nejen Svobodné demokratické strany Mississippi, ale také samotného hnutí za občanská práva. Případová studie zkoumá na základě zkušeností Fannie Lou Hamerové, jakým způsobem se afroamerické ženy do hnutí za občanská práva zapojovaly a jaké překážky musely jako aktivistky dennodenně překonávat. První část práce se věnuje obecněji prvotním vlnám aktivismu ve státě Mississippi a taktikám, které místní lídři využívali k mobilizaci venkovských Afroameričanů. Kromě analýzy role žen na místní úrovni se práce věnuje také problematice rasové, genderové a třídní diskriminace. Druhá kapitola zkoumá, jaký vliv měly tyto překážky na konkrétní osobu Fannie Lou Hamerovou. Následně se kapitola zabývá rolí Fannie Lou...
|
|
|
African-American Women Leaders after 1950s
Rybková, Veronika ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
práce Tato bakalářská práce se snaží autenticky popsat situaci afroamerických aktivistek činných ve Spojených státech druhé poloviny dvacátého století. Aby bylo toto období řádně vystiženo, byly vybrány čtyři afroamerické aktivistky jako představitelky dvou různých generací. Ella Baker a Fannie Lou Hamer budou zastupovat starší generaci, neboť jejich kariéry vrcholily v šedesátých letech minulého století. Angela Davis a bell hooks pak reprezentují následující dekády, protože právě v té době jejich aktivismus dozrával. Srovnání těchto dvou generací odhalí mnohé styčné body v postoji, který zmíněné čtyři ženy zaujaly k boji proti bělošské nadvládě. Je podstatné si uvědomit, že onen postoj byl do značné míry ovlivněn zvláštním typem útisku, kterému byly ženy vystaveny jako členky okrajové skupiny, přesněji řečeno afroamerické komunity. Podrobný průzkum jejich dětství a dospívání prokáže, že si ženy už v tomto období uvědomovaly přítomnost rasismu v svých životech. Toto zkoumání rovněž odhalí podobné důvody, které je vedly k rozhodnutí stát se aktivními účastnicemi v boji komunity. Poté, co bude popsáno specifické aktivistické zaměření každé z nich, práce zdůrazní, že aktivistky musely čelit také sexistickému útisku, který je namířen výlučně proti ženám. V důsledku toho bychom útisk afroamerických žen...
|
host ::
RSS.